KLÍŠŤATA
- jsou krevsající ektoparazité člověka a zvířat. Hlavní nebezpečí klíšťat spočívá ve schopnosti přenášet celou řadu patogenů, které obsahují viry, bakterie a prvoky. V současné době se klíšťata nacházejí nejen na typických místech, ale jejich výskyt je monitorován také v městských parcích, na okrajích měst či ve vyšších nadmořských výškách.
- na hostiteli se klíšťata pohybují intuitivně a vyhledávají nejvhodnější místo k přisátí.
- klíšťata jsou aktivní v průběhu roku od konce března, až do listopadu. Již teplota 5 oC je pro některé druhy příznivá.
- nejoptimálnější jsou však teploty okolo 20 oC, které jsou charakteristické pro konec května a začátek podzimu.
Jak se proti klíšťatům můžeme brátnit?
- nejúčinější je využít kombinaci dostupných opatření
- důležitý je výběr vhodného oděvu - nejlepší volbou jsou dlouhé kalhoty a vyšší pevná obuv
- dalším krokem je použití repelentů, které působí tak, že naruší vyhledávací funkci klíšťat a maskují pachy hostitele
- vybírat můžeme ze syntetických repelentů nebo můžeme vyzkoušet repelenty přírodní či repelenty domácí výroby
- v případě ochrany proti klíšťatům je nejlepší volbou sprejový repelent
- při jeho výběru se řídíme především podle typu a množství účinné látky, která je v repelentu obsažena
- důležitá je správná aplikace. Repelent naneseme na obuv a spodní část kalhot. Toto jsou první části našeho těla, se kterými přichází klíště do styku. Pokud již zde narazí na překážku s největší pravděpodobností odpadne a nesnaží se překážku v podobě dostatečně účinného repelentu překonat
- NEJDŮLEŽITĚJŠÍ je včasná prohlídka po návratu z přírody
- Včasným odstraněním klíštěte zásadním způsobem snížíme riziko přenosu infekčních onemocnění
Přírodní repelenty:
- obsahují esenciální oleje, což klšťata odrazuje
- jsou vhodné především pro uživatele s citlivou pokožkou
- jejich nevýhodou je krátkodobá účinnost
- nejúspěšnější je olej levandulový.
Druhy klíšťat v ČR:
- Ixodes ricinus (klíště obecné) - je nejrozšířenější klíště České republiky a vyskytuje se na celém území. V porovnání s ostatními druhy je menší. Larvy se nacházejí blizko u země a sají krev na drobných savcích či ptácích. Nymfy pak vyhledávají větší savce, jako jsou králící, psi apod. Dospělci číhají na svého hostitele ve výšce 25 - 50 cm od země. Člověk může být hostitelem všech stádií. Klíště obecné je v Evropě hlavním vektorem klíšťové encefalitidy. Dále je přenašečem lymeské boreliózy, tularémie, babeziózy, Q horečky a několika dalších onemocnění.
- Dermacentor reticulatus (piják lužní) - se u nás vyskytuje v teplých nížinných oblastech na jižní Moravě. Je to naše největší klíště. Larvy a nymfy nalezneme na vegetaci do 10 cm, dospělce pak až do 1 m od země. Hostitelé jsou podobní jako u klíštěte obecného. Je vektorem tularémie či babésiózy psů.
- Haemaphisalis concinna (klíšť lužní) - v České republice je méně hojný a vyskytuje se zejména na jižní Moravě. Toto klíště napadá člověka velmi zřídka.
- Dalšími méně hojnými klíšťaty jsou Dermacentor marginatus (piják stepní), či Rhipicephalus sanguineus (piják hnědý)
Pokud se na nás přisaje v České republice klíště, ve většině případů to bude klíště obecné.
(Zdroj: článek "Klíšťata jsou opět zpátky: Jak úspěšně přečkat nadcházející sezónu?" časopis Sdružení DDD č. 2/2017/ročník XXVI)
Vloženo: 24.června 2017
